Škoda Auto CZ

Historie firmy

Počátkem prosince roku 1895 začali mechanik Václav Laurin knihkupec Václav Klement, oba dva nadšení cyklisté, vyrábět vlastní jízdní kola.
V nacionálně vypjaté době konce 19. století byla vlastenecky pojmenována Slavia. Za několik let (roku 1899) mohl podnik Laurin & Klementzahájit výrobu motocyklů, doprovázenou úspěchy v mezinárodních soutěžích. Po prvních pokusech na přelomu století přešli Laurin a Klement v roce1905 postupně na výrobu automobilů.

První automobil Voiturette A byl stejně jako motocykly prodejním úspěchem
a později se stal symbolem českého veteránu. Firmě zajistil již brzy stabilní postavení na postupně se rozvíjejícím mezinárodním trhu vozidel. Vedle ostatních podniků přispěl Laurin & Klement rozhodnou měrou k tomu, že se Království české stalo nejsilnější hospodářskou a průmyslovou částí dunajské monarchie. Produkce se podstatně rozšířila a záhy překročila rámec rodinného podniku, a tak v roce 1907uskutečnili jeho zakladatelé přeměnu na akciovou společnost, která přinesla první internacionalizaci. Závod se dále rozrůstal a po roce 1914 se musel také účastnit válečné výroby.

Ve dvacátých letech se projevila potřeba sloučení podniku se silným průmyslovým partnerem, aby se firma mohla udržet na trhu a modernizovat výrobu, jež tehdy zahrnovala vedle osobních vozidel rovněž různé typy nákladních vozidel, autobusy, letecké motory a zemědělské stroje. V roce 1925 nakonec došlo ke sloučení
s podnikem Škoda Plzeň
, což zároveň znamenalo konec značky Laurin & Klement.
Již v roce 1930 se produkce automobilů v rámci koncernu Škoda opět vydělila jako samostatná Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP), které
se po odeznění světové hospodářské krize posléze podařilo uspět na mezinárodním automobilovém trhu modelem Škoda Popular.

Období německé okupace představuje podstatný mezník v historii podniku, který
se stal součástí hospodářského systému německé Říše.  V této souvislosti byl výrobní program okamžitě omezen a výroba se orientovala především pro potřeby Německa. Po 2. světové válce byla společnost v rámci socializace přeměněna na národní podnik s označením AZNP Škoda, jemuž náleželo v souvislosti s politickým vývojem země monopolní postavení ve výrobě vozidel.

Československé hospodářství poválečné socialistické doby, vycházející z tradičních výrobních postupů a úspěšné minulosti, si přes zásahy plánovaného hospodářství
a jiných omezujících opatření podrželo relativně dobrý standard, jenž byl zpochybněn teprve nástupem nových technologií v západním světě na konci šedesátých let. Počátkem sedmdesátých let nastala permanentní stagnace hospodářského systému, která poznamenala také mladoboleslavské automobilové závody, a to i přes jejich vedoucí postavení na východoevropském trhu. Nový průlom zaznamenala výroba teprve se zavedením modelové řady Škoda Favorit v roce 1987.

Po politickém převratu v roce 1989 začala vláda Československé republiky a vedení firmy Škoda v Mladé Boleslavi hledat v nových podmínkách tržního hospodářství silného zahraničního partnera, který by zajistil svými zkušenostmi a investicemi mezinárodní konkurenceschopnost. V prosinci 1990 se vláda rozhodla pro spolupráci s německým koncernem Volkswagen. 16. dubna 1991 zahájil svou činnost společný podnik Škoda, automobilová a.s., jenž se stal vedle firem VW, Audi a Seat čtvrtou značkou koncernu.

AUTOMOBILOVÉ HISTORIE

Jízdní kolo Slavia

Koncem roku 1895 začali v Mladé Boleslavi dva nadšení členové Klubu českých velocipedistů, mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement vyrábět  vlastní jízdní kola pod značkou Slavia.

Už v prvních dvou letech společného podnikání uvedli na trh pět modelů kol vlastní konstrukce. Byla mezi nimi kola cestovní, dámská i polozávodní a již tehdy na své výrobky poskytovali dvouletou záruku.

Na jaře 1899 přibyl do výrobního programu i první bicykl s přídavným motorem, zrodila se motocykletta L&K.

Nastává éra motocyklu

Po bicyklech přichází čas motorového opojení. Svoje první motocykly předvádí v Praze firma Laurin & Klement novinářům v roce 1899.  Slabší model A má výkon 1,25 k, silnější model B 1,75 k. Továrna se rozšiřuje a v roce 1900 už své stroje exportují například i do Anglie.

Přicházejí další modely a firma sbírá první ocenění na mezinárodních výstavách. V roce 1901 se stroje L&K úspěšně účastní prvního mezinárodního závodu na trase Paříž-Berlín, o rok později vítězí motocykl L&K v prvním závodě v Čechách!

Do roku 1909 vyrobila firma Laurin & Klement téměř 4000 motocyklů nejrůznějších typů a provedení.

Ale stejně jako předtím bycikly, i motocykly začal od roku 1905 nahrazovat ve výrobním programu nový fenomén, automobil.

První automobil – Voituretta

První automobil Laurin & Klement, model Voiturette A s kapalinou chlazeným vidlicovým dvouválcem o objemu 1005 cm3 a výkonu 7 k, se zrodil v roce 1905 a ihned se stal prodejním úspěchem.
Následovaly typ B (za tři roky se ho vyrobilo na tehdejší dobu neskutečných 250 kusů), model C měl již objem motoru 2042 cm3 a výkon 12 k.

V roce 1906 vznikly první čtyřválce; typu D se sice vyrobily jen dva kusy, zato čtyřapůllitrový čtyřválec E byl v dalších letech dodáván pro osobní i užitkové verze.

Díky umu a fortelu zaměstnanců všech profesí si firma brzy vytvořila stabilní postavení na rozvíjejícím se mezinárodním trhu.

TIP – do dalších historických etap se přepnete kliknutím na vybraný letopočet v časové ose!

Model S – úspěšný i v cizině

Snaha V. Klementa zavést do výroby jednoduchý, spolehlivý automobil, splňující požadavky co nejširšího okruhu zájemců vedla ke vzniku modelové řady S.

První vůz s kapalinou chlazeným čtyřválcem o objemu 1771 cm3 a výkonu 14 k měl mnoho originálních konstrukčních prvků a poprvé se veřejnosti představil v dubnu 1911.

Typ S byl úspěšný nejenom na domácím trhu, ale například i v Rusku. Jen do začátku 1. světové války ho v Mladé Boleslavi vyrobili více než 600 kusů. V mnoha průběžně vylepšovaných modifikacích se pak vyráběl až do roku 1925.

L&K typ M – pro luxus i užitek

Automobily L&K typové řady M už patřily mezi luxusní vozy. Poháněl je čtyřválec o objemu 4713 cm3 a výkonu 50 k. Do stejného rámu se pak v menších sériích montoval i šoupátkový čtyřválec Knight o objemu 3308 cm3.

K tehdejším novinkám patřilo například elektrické osvětlení s dynamem, el. startér nebo (na přání) ocelové disky kol.

Těžké užitkové automobily řady MS (vyráběné už za 1. světové války) měly od r. 1920 upravené motory o vyšším objemu (téměř šesti litrů) a uvezly až 3 tuny nákladu.

Na šasi se stavěly osobní i nákladní nástavby, autobusy, vojenská vozidla, poštovní vozy apod.

Technika pro zemědělce

Nová technika pronikala i do zemědělství. Úspěšným produktem společného podniku firem Laurin & Klement a roudnické firmy Rudolfa Bächera, byly motorové pluhy.

Mohutný šestiradličný motorový pluh P4 se čtyřválcem o výkonu 80 k byl velmi úspěšným a jen do začátku I. světové války se vyrobilo 51 pluhů.

I po válce se (už opět bez spolupráce s firmou Bächer) pluhům Excelsior dařilo. Vyvážely se, teď již také v menším provedení P4, nejenom do Ruska, ale také do Francie, Španělska a dokonce až do Jižní Ameriky. Licenci na jejich výrobu dokonce zakoupili rakouský Puch a tamní pobočka Fiatu.

L&K 100 a 110 – kvalitní střední třída

Nový typ L&K 100, který automobilka uvedla na trh v roce 1923, měl klasickou koncepci podvozku a čtyřválec SV o objemu 1771 cm3.

Stovka i její další modifikace (105, 110 a 120) byly kvalitní automobily s dobrou budoucností, ale svým charakterem spíše vozy střední třídy než konkurence pro malé vozy dalších českých značek (Praga Alfa, Tatra 11).

Modernizované typy 110 a 120 se na trhu objevily v roce 1925. I po fúzi s plzeňskou Škodovkou v roce 1925 byl typ 110 obchodně nejúspěšnější. V roce 1926 dostal silnější motor (1944 cm3) z typu 120.

Popular – zrození legendy

Doslova legendou se ve 2. pol. třicátých let minulého století stal typ Škoda 420 Popular. Malý vůz, vážící jen 650 kg, vyvinul rychlost přes 80 km/h a spotřeboval 7,5 litrů benzinu na 100 km.

Senzační byla i cena; 17 800 Kč za roadster, o tisíc víc za čtyřsedadlový kabriolet. V roce 1934 absolvovaly čtyři Populary čtyřměsíční cestu do Indie, jezdil s ním nejslavnější český fotbalový brankář té doby František Plánička a Populary spolehlivě sloužily i jako užitkové vozy; sanitky, nebo dodávky.

Úspěch upraveného roadsteru na slavné Rallye Monte Carlo v roce 1936 vedl továrnu k výrobě série 70 sportovních speciálů Škoda Popular Sport – Monte Carlo.

Lehké náklaďáky – typ 254

Nákladní a užitkové vozy, vyráběné ve spolupráci s hlavním závodem koncernu v Plzni, tvořily důležitou část produkce automobilky ASAP.

Úspěšný byl například lehký nákladní automobil Škoda 256 s nosností 2 500 kg a moderním benzinovým motorem Superb OHV, ale také typ s označením 254 D na stejném podvozku, do něhož se již od roku 1935 montoval malý vznětový čtyřválec o objemu 3.770 cm3.

Vozu, který svým technickým řešením v mnohém předběhl svoji dobu, se do roku 1943 vyrobilo 2662 kusů.

Tudory znali i v Austrálii

První vozy inovovaného typu Popular 1101 s dvoudveřovou karoserií Tudor, přišly na trh na jaře 1946. Později přibyla čtyřdveřová verze a dodávka s užitečnou nosností 300 kg.

V roce 1946 byla k boleslavské automobilce přičleněna karosárna Petera ve Vrchlabí a prvními zde vyráběnými škodovkami byly sanitní vozy na šasi Škoda 1101 a od r. 1949 i typ 1102 (lišil se od 1101 jen několika nepodstatnými změnami).

Vyráběly se také vojenské verze a „Tudory“ byly i velmi úspěšným vývozním artiklem; úspěšně se vyvážely například až do Austrálie.

Škoda 1200 – Sedan

Velkou změnu představoval typ Škoda 1200. Čtyřdveřový vůz s celokovovou karoserií výrazně oblých tvarů, s motorem o objemu 1221 cm3 a výkonu 36 koní se vyráběl od roku 1952 i s užitkovými karoseriemi jako dodávka, STW (kombi), pick-up a sanita.

V roce 1955 dostal vůz, mezi motoristy nazývaný Sedan, nové sací potrubí, spádový karburátor a také nové označení 1201.

Po zahájení výroby nového osobního vozu Spartak se 1201 vyráběla především v užitkových modifikacích a její výroba postupně přešla do závodu Vrchlabí. Modernizovaný typ 1202 se vyráběl až do roku 1973!

Škoda 440 – Spartak

Prototyp nového modelu Škoda s označením Spartak se ještě jako mezityp tzv. „lidového“ vozu představil v roce 1954 a až o rok později na veřejnosti jako typ Škoda 440; nikdo mu ovšem už jinak než Spartak neřekl.

Motor 440 o objemu 1089 cm3 a výkonu 40 koní byl přepracovaným agregátem z typu 1101, ovšem s hliníkovým blokem a novým sacím potrubím a karburátorem.

Montáží většího motoru 1221 cm3 v roce 1957 vznikla Škoda 445. V závodě v Kvasinách se pak vyráběla zdařilá sportovní varianta Škoda 450, se stahovací střechou a upraveným motorem se dvěma karburátory a výkonem 50 koní.

Octavia a Felicia

V roce 1959 dostaly všechny osobní škodovky novou přední nápravu s vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči a byly prezentovány jako nové typy.

Škoda 440 se stala Octavií (octavia jako osmá v konstrukční řadě po 2. sv. válce), typ 445 Octavií Super a ze sportovního modelu 450 byla Felicia (felicitas latinsky štěstí).

Časem přibyla Octavia Touring Sport s motorem z Felicie (50 k) a v roce 1961 ještě Felicia Super a Octavia 1200 Touring Sport (oba typy s motorem o výkonu 55 k).

Poslední v řadě pak byla velmi oblíbená Octavia Combi; po mnoha modernizacích zůstala ve výrobě až do roku 1971!

Škoda 1000 MB

Už v roce 1956 vznikaly první prototypy zcela nového vozu, který se veřejnosti představil jako Škoda 1000 MB v roce 1964. Pro jeho výrobu byl v Ml. Boleslavi v sousedství původní továrny postaven i zcela nový výrobní závod.

Nová škodovka měla kapalinou chlazený čtyřválec o objemu 988 cm3 a výkonu 45 k, umístěný v samonosné čtyřdveřové karoserii vzadu. Variacemi na základní provedení byly sedan Škoda 1000 MBG a dvoudveřový model Škoda 1000 MBX (s motorem s vyšší kompresí a dvěma karburátory, o výkonu 49 k).

Také „embéčka“ byla průběžně vylepšována; v roce 1967 se do nabídky dostaly ještě modely Škoda 1100 MB a 1100 MBX s motorem 1107 cm3.

Škoda 100 / 110

V roce 1969 přišla další inovace. Nový typ Škoda 100/110 byl ale spíše jen větším faceliftem předchozího typu.

Vůz dostal modernější karoserii, kotoučové brzdy na předních kolech, inovován byl interiér; motor zůstal beze změn.

Ze Škody 1000 MB se tak stala Škoda 100, typ 1100 MB se proměnil v model 110.

Škoda 110 R a typ 105/120

V roce 1970 se v Kvasinách začalo vyrábět sportovní dvoudveřové kupé Škoda 110 R s motorem o objemu 1107 cm3 a výkonem 62 k. Stejný motor dostal i běžný sedan a objevil se tak typ Škoda 110 LS. Zrodily se i sportovní speciály, typy Š 130 RS a 200 RS.

Model představený na brněnském veletrhu v roce 1976 jako Škoda 120 byl dalším modernizačním stupněm. Vůz dostal novou karoserii, interiér i přístrojovou desku a chladič se přestěhoval dopředu.

Dva základní typy, Škoda 105 s motorem 1046 cm3 a Škoda 120 s motorem 1174 cm3 se vyráběly v různých úpravách; od nejlevnější Š 105 S až po typ Š 120 GLS.

Škoda 130 a kupé Garde/Rapid

Přes zastaralou koncepci znamenala Škoda 105/120 významný krok vpřed. Pokračovala i její průběžná modernizace; v roce 1983 to byl širší rozchod kol, 13“ kola, plastové nárazníky a další změny.

O rok později se objevil typ Škoda 130 s pětistupňovou převodovkou, hřebenovým řízením a vlečenou zadní nápravou.

V pobočném závodě Kvasiny se od roku 1981 vyrábělo dvoudveřové kupé Garde, později (s vylepšeními ze Škody 130) přejmenované na Škoda Rapid.

Forman, pick-up a nová Felicia

Ve vrchlabském závodě se verze Favorit Forman montovala od konce roku 1990 (od r. 1992 navíc s tzv. akčními modely). Užitkový pick-up se od října 1991 vyráběl v Kvasinách.

V dubnu 1991 se stala Škoda součástí německého koncernu Volkswagen. Prvním společným projektem se stal model Škoda Felicia, jehož výroba začala v roce 1994.

Kromě motorů Škoda o výkonu 40 a 50 kW, se do Felície začaly montovat i koncernové agregáty; benzinový 1.6 MPI/55 kW a diesel 1.9 D/47 kW.

Felicia s karoserií kombi se představila v Brně v létě roku 1995; v srpnu téhož roku byla v Kvasinách zahájena výroba užitkové verze Felicia pick-up a dalších modifikací (Van, Van-Plus)

Škoda Octavia a nová Fabia

V září 1996 se v nové montážní hale naplno rozeběhla výroba Octavie liftback, zcela nového vozu střední třídy (varianta Combi měla světovou premiéru v roce 1998).

V roce 1999 se představil také nástupce Felicie, kompaktní model Škoda Fabia. Zpočátku byla Fabia vybavována motory 1.4 MPI/50 kW, 1.4 16V/74 kW a 1.9 SDI/47 kW, dnes je paleta motorů nesrovnatelně bohatší.

V rozmezí let 1997 – 2000 bylo vyrobeno více než 4000 Felicií Fun, vozů pro volný čas na bázi modelu pick-up.

Superb, Nová Octavia, Fabia Combi a Sedan

Přicházely i další karosářské verze modelu Fabia; Fabia Combi měla světovou premiéru v roce 2000 (verze Sedan v roce 2001).

V roce 2001 rozšířila Škoda výrobní program o třetí modelovou řadu; v nových výrobních provozech v Kvasinách byla zahájena výroba největšího modelu, luxusní limuzíny Superb.

V roce 2004 se dočkal svého nástupce model Octavia. Nová Škoda Octavia, vyráběná v provedení liftback a Combi (také s pohonem 4×4), je dnes nejmodernějším modelem ve výrobním programu značky. Koncem roku 2005 se v nabídce objeví i sportovní verze RS.

Díky svým kvalitám získala nová Octavia řadu mezinárodních ocenění, včetně prestižního titulu Automobil roku v několika evropských zemích.

Zdroj : Skoda Auto CZ

Sdílejte
  • Mladá Boleslav
  • TOPlist